Krize čtyřicátníků aneb touha po ztraceném mládí
Kolem čtyřiceti se s člověkem začnou dít zvláštní věci. Přibývají vrásky a tělo při ranním vstávání z postele už trochu bolí. Ke slovu se hlásí první zdravotní problémy. Energie už není tolik jako dřív. Ženy si začnou klást otázku, jestli si ještě pořídí další dítě. Vždyť miminko dokáže tak omladit. Muži si všímají, že třicátníci a mladší toho v práci i ve sportu vydrží přece jen o něco víc. Zdá se, že se horizont stáří začíná nepříjemně přibližovat...
Být věčně mladý? Chci to!
Najednou začne mít člověk pocit, že jeho život potřebuje razantní změnu. Vždyť jsme tady jen jednou. Zatímco někteří sportovali vždy jen po novoročním předsevzetí v lednu a začátkem února už pověsili tenisky na hřebík, tak najednou chodí do posilovny nebo na aerobic i několikrát týdně.
Na programu je i hubnutí. Někteří dokonce sníží své porce jídla na minimum. Hranolky a smažené sýry vystřídají ovesné kaše a saláty.
Další zase vyrazí na diskotéku a tančí s mladými jako o závod až do ranních hodin. K tomu samozřejmě popíjí jeden drink za druhým a zapálí si i cigaretu, i když nikdy předtím nekouřili.
Jiní začnou randit se slečnou ve věku vlastní dcery nebo s o deset let mladším mužem. Vždyť na to přece ještě mají, protože rozhodně nepatří do starého železa.
A je celkem jedno, jestli na ně doma čeká zákonná polovička, se kterou už několik let tvoří stabilní pár. To se vyřeší později. Hlavní je si naplno užít to, co ještě život dává.
Nechceme o tom ani slyšet, ale za všechno se platí...
Bohužel i v honbě za ztraceným mládím platí pravidlo, že nikdo z nás nemůže mít všechno. A tak následky tohoto tak trochu "blázince" na sebe nenechávají bohužel dlouho čekat.
Například navázání mileneckého vztahu s o několik let mladším protějškem má často zcela zásadní dopad na manželství čtyřicátníků, kteří se pak i kvůli krátkému románku rozvádějí a pálí všechny mosty.
Svým přátelům a kolegům říkají, že se teď poprvé opravdu zamilovali a prostě nemohli jinak. Jsou přesvědčeni, že to jako vysvětlení jejich chování úplně stačí.
Jejich partneři a partnerky zpravidla nevěří vlastním očím a uším, co se z jejich dříve spolehlivé manželky nebo manželka ze dne na den stalo. Prožívají zklamání a nechápou důvody takové razantní změny. Ano, příčinou je krize středního věku.
Prevencí krize středního věku je psychoterapie
Odborníci tvrdí, že nelze přesně určit hranici věku, kdy se tento pocit objeví. Kdo se ženil ve dvaceti a od té doby pracuje na stejném místě, může mít krizi už ve třiceti letech.
Na podnikatele, který od skončení vysoké školy buduje kariéru na různých místech světa, přijde krize středního věku až třeba v padesáti.
Jedinou prevencí a řešením této krize může být právě psychoterapie. V průběhu jednotlivých sezení lze probrat, jak se takový člověk cítí a co ho ve skutečnosti tíží.
Často to přináší úlevu, která potom vede k přijetí procesu stárnutí. A to je hlavním úkolem krize středního věku.